Historický vývoj obce Sokolnice
Sokolnice, Sokolníky, ves v rovině na pravém břehu říčky Zlatého potoka, jihovýchodně od Brna 11 km, stanice dráhy císaře Ferdinanda, pošta, velká katastrální a polní obec 11,16 km², mívala 1588 měr polí I. třídy a 178 měr vinic; roku 1750: 1722 měr polí orných, 162 měr ladem ležících, 15 měr zahrad, 162 měr pastvin, 18 měr vinic, luk pro 114 vozů; domů s počátku XVII. století 54, ale po třicetileté válce jen 19 usedlých, ostatních 35 pustých;
|
Počty obyvatel a domů |
||
|---|---|---|
|
r. 1790 |
75 domů |
574 obyvatel |
|
r. 1834 |
73 domy |
588 obyvatel |
|
r. 1869 |
116 domů |
1 007 obyvatel |
|
r. 1880 |
155 domů |
1 201 obyvatel |
|
r. 1890 |
173 domy |
1 179 obyvatel |
|
r. 1970 |
1 841 obyvatel |
|
|
r. 1991 |
487 domů |
1 700 obyvatel |
|
r. 1999 |
1 749 obyvatel |
|
|
r. 2008 |
672 domů |
1 980 obyvatel |
Ves patřila nejprve klášteru Třebíčskému, od něhož ponechány jsou rozličným pánům buď z části nebo celé. R. 1408 měli zde statky Erhart Puška z Kunštátu a Jan řečený Sokol z Lamberka; r. 1459 Jan z Bítova a z Sokolník, r. 1464 Jan z Bechova a z Sokolník; okolo r. 1466 zastaveno na Sokolnicích Syrovátkovi 10 dukátů ročního úroku z dlužných 100 dukátů. Jeden manský dvůr v Sokolnicích prodán byl před rokem 1481 od Jilvína z Hartvíkovic panně Anně, sestře Hynka z Valdštejna a Židlochovic za 720 hřiven a připojen k panství Židlochovickému.
Za války Jiřího z Poděbrad s Matyášem Uherským zastaveny Sokolnice a Telnice s rybníkem Dunavou Dobšovi a Benešovi z Boskovic, ale na rozkaz krále Matyáše Uherského byly Sokolnice mocí vzaty a držány od Herčíka Petra, úředníka Špilberského.
Pan Dobeš hnal jej k soudu r. 1490 a odkázán byl na krále budoucího. Nový král Vladislav jim to spravedlivě r. 1492 potvrdil. Po smrti Dobšově měl Sokolnice sám Beneš z Boskovic a r. 1507 postoupil je Vilémovi z Perštejna; Vratislav z Perštejna prodal Petrovi Sadovskému ze Sloupna r. 1560 ves Sokolníky s 1 manem a 3. na mlýně Sokolnickém, ves Telnici a Medlánky; po něm drželi je rychle za sebou: r. 1588 Jindřich Pfefferkorn z Ottopachu (tvrz a ves Sokolníky, poplužní dvůr, 2. dvůr slove Dvořákovský, pivovar), po jeho smrti r. 1590 Jindřich, purkrabí z Dolína, r.1596 Bohuslav Bořita z Budče na Líšni a Kobylnicích, r. 1625 Eliška Bergrova roz. Kummrova ( ves, tvrz, dvůr poplužní, mlýn sladovnu, hvozd u tvrze) a po její smrti dcera Marie Františka (Priska) provdaná hraběnka z Magni na Strážnici, r. 1664 Marie Polixena vdova Pasmannová z Panassu, roz. hraběnka z Heissensteina, r. 1690 její druhý manžel Jan Albrecht hrabě z Lamberka, r. 1693 Karel Veneš z Lamberka na Kunštátě, r. 1705 Walter Xaver kníže z Ditrichstejna za 154.000 zlatých a 2.000 dukátů klíčného, u jehož rodu pak zůstaly přes 150 let a po něm je drží hrabata Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle, po smrti hraběte Františka r. 1875 Vladimír, jenž větší část roku sídlel na zámku Sokolnickém a zemřel r. 1899,a po něm jediný jeho syn Vladimír.
Bývala zde (r. 1550) tvrz, 2 dvory, mlýn a pivovar, r. 1622 u tvrze dvůr, mlýn, sladovna a hvozd. K panství zdejšímu patřily r. 1750 vesnice celé Horákov, Kobylnice, Ponětovice, Sokolnice, Telnice a díl Jiříkovic. Bylo na něm spočátku XVII. století poddaných 42 lány, 157 domů; válkou 30letou tak utrpělo, že více než polovice domů stálo pustých ještě r. 1656, ano ještě r. 1673 - 83 domů. Z 5909 měr polí leželo pustých ještě toho roku 2090 měr a vinic ze 310 měr bylo 195 pustých. R. 1750 bylo j eště 174 rolí pustých a z vinic jen 18 1/2 měr vzdělaných, všechny ostatní byly již zorány.
| Panské dvory byly 4 a měly: | ||||
|---|---|---|---|---|
|
polí |
zahrad |
pastvin |
z luk sena |
|
| Sokolnický |
1015 měr |
33 měr |
60 měr |
80 vozů |
| Kobylnický |
501 měr |
12 měr |
16 měr |
16 vozů |
| Jiříkovský |
335 měr |
10 měr |
|
18 vozů |
| Ponětovský |
215 měr |
2 měr |
13 měr |
9 vozů |
Rybníky měla vrchnost:
u Sokolnic Horní Donavu na 60 kop ryb,
Dolní rybník 80 kop,
u Kobylnic dva na 170 kop.
Pivovar v Sokolnicích na 807 sudů (pivo se tehdy prodávalo máz po 2 krejcarech) a v bednárně prodávalo se vína ročně 4 1/2 sudu; bažantnice u Sokolnic 156 měr byla úplně zarostlá; les u Horákova 1500 měr; hospodu v Sokolnicích, Kobylnicích, Telnici a Jiříkovicích; mlýn v těch také obcích, největší v Sokolnicích a zde také kovárnu panskou.
Desátek brala vrchnost z polí, obyčejně z kopanin, jež poddaným byla ponechána v Sokolnicích, Ponětovicích a Horákově.
Poddaní dávali úrodu půlletně o sv. Jiří a sv. Václavě a robotovali dní po celý rok týdně sedláci s potahem, půlláníci s koni (k.) nebo pěšky (p.), ostatní pěšky.
Mimo to robotovali od sv. Jana do sv. Václava: kdo měl roboty potažní 3 dni, ještě týdně 3 dni pěší; kdo robotoval pěšky 3 dni, musí ten čas robotovat s 1 osobou celý týden. Rychtáři byli roboty osvobozeni.
Dle pozdějšího měření mělo celé panství 5950 jiter, 3 rybníky (Brňák, Donavu a Kobylnický), jež poskytujíce nejen dobré ryby, zvláště kapry a štiky, nýbrž i rákosí, značný užitek dávaly.
V Sokolnicích měla vrchnost zámek, pivovar, koželužnu, cihelnu, bažantnici a chmelnici, u Horákova hájenství, jež ročně dávalo 1200 sáhů dříví všeho druhu a vápenné lomy.
Později měl velkostatek Sokolnický zámek, ve vlastní správě 9 dvorů, pivovar, cukrovar, mlýn, lisárnu, cihelnu a jiné. Pozemků: 1305 ha polí, 765 luk, 133 zahrad, 51 pastvin, 768 lesa, 1 ha rybníka, 167 ha neplodné půdy.
K duchovní správě patří od dávna Sokolnice k Telnici. Zámecká kaple byla r. 1690 a r. 1750 obnovena, od r. 1750 při ní kaplan ustanoven, jež potom stával se obyčejně farářem v Telnici.
Na podlouhlé, prostranné návsi stojí uprostřed kaple, na rohu u školy kříž, jejž obec postavila, když novou školu založila. Do školy chodívali také do Telnice; zřízena nová pěkná škola v r. 1872, v r. 1891 opravena trojtřídní a v ní 241 dětí.
V Sokolnicích se narodil r. 1696 Dr. Jan Táborský, člen řádu premonstrátského, výborný kazatel, farář v Bohuňovicích u Šternberka (1739-44) a v Kněhnicích u Boskovic (1745-48); přeložil "Poruční postilu" t.j. výklady na nedělní kázání a sváteční evangelia od P. Gofinéa a sepsal "Kázání při korunování obrazu mariánského na Sv Hoře" r. 1732, "Tria tabernacula aneb 61 kázání o svatých" v Olomouci r. 1738, "Mons Tabor evangelicae veritatis, kázání na neděle celého roku a obzvláštní slavnosti spasitele našeho" v Králové Hradci r. 1747. Zemřel roku 1748.
Obec měla roku 1750 jmění: 30 měr polí a luk po 2 vozy sena.
Na obecní pečeti měli nápis: Sigillum ..... Sokolnice 1687 a znakem radlici, dlouhý nůž ve štítě a nad tímto sokola.
Je tu rolnická záložna, spolek dobrovolných hasičů, pošta, telefrafní úřad, stanice dráhy císaře Ferdinanda. Trati se jmenují: Šlapánská trať, za Donavou (nebo za Dunavou, za Dunavskú, Donavky), pod Vinohrady, v Stoklasích, Zlatá Hora, Brněnky.
Na kopci Stráž bývala staroslovanská strážnice, aby hlásala a dávala znamení, kdyby se nepřítel blížil. V nebezpečí dob válečných ukrývali se obyvatelé zdejší v tajných podzemních chodbách s prostrannými sklepy.
V okolí Sokolnic a ve vsi samotné probíhala roku 1805 slavná bitva u Slavkova. Zde na rovině mezi Sokolnicemi a Telnicí, kudy teď jede dráha, skončila ona bitva 2. prosince ve 4 hodiny odpoledne, když Francouzové mimo jiné zajali u sýpky v Sokolnicích mezi 3. a 4 hodinou přes 800 Rusů.
Když v okolí dne 2. prosince 1805 zuřila bitva tzv u Slavkova, a o 9. hodině dobyli Francouzové Sokolnic, "ustrašené obyvatelstvo Sokolnické za bitvy bylo ve sklepích domů svých ukryto". Padlí vojínové pochováni byli za sýpkou ve společných hrobech.
V obvodu Sokolnické obce západně 2 km jest nový dvůr Vladimírov se 32 obyvateli, katolíky. Blízko něho "na Dunávkách" k Rajhradicům, asi kde jest nová vesnice Otmarov r.1790 založená, stávala ves Dunajovice. Patřila klášteru Rajhradskému, spustla v XV. století a úplně zanikla.
Historie sokolnického cukrovaru.
