
Sokolnice (Sokolníky) se již připomínají v roce 1350. Od roku 1474 náležely klášteru třebíčskému. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad (od roku 1496) se staly majetkem bratří Dobeše a Beneše z Boskovic, potom prošly rukama mnoha vlastníků. Od roku 1705 se na 150 let staly vlastnictvím rodu Dietrichteinů a posledním pánem na sokolnickém zámku byl hraběcí rod Mitrovských.
Zámecká kaple byla zřízena už před rokem 1685, ale zřítila se poté co byly podmáčeny zdi. V roce 1690 byla obnovena a rozšířena, ale mohly se v ní sloužit jen sváteční mše pro vrchnost. měla tehdy jen jeden neposvěcený oltář a není dochováno, komu byla zasvěcena.
V roce 1750 založil hrabě Leopold Dietrichstein rentu s ročním příjmem 182 zlatých a volným bydlením na zámku pro zámeckého kaplana, který pro personál zámku kázal, vyučoval děti a sloužil mše svaté. V témž roce byla kaple ještě jednou rozšířena a opatřena třemi oltáři - Povýšení sv. Kříže, matky Boží, Františka Xaverského a celá vyzdobena v barokním slohu.. Třináctého září 1750 byly tyto oltáře posvěceny olomouckým biskupem.
Nad vchodem bylo zřízeno oratorium pro vrchnost, nad sakristií chór s malými varhanami. Zvenku má kaple známky gotického slohu, uvnitř je však zařízena barokně. Za povšimnutí stojí nástropní freskové malby od vynikajícího rakouského malíře Franze Antona Maulbertschta. Od roku 1750 je kaple přístupna veřejnosti. V roce 1853 byla provedena výměna oken, 1903 byla kaple opravena nákladem hraběte Vladimíra Mitrovského. Dnešní vzhled získala po roce 1969, kdy se zavedla nová elektroinstalace, byla položena nová dlažba a zrestaurovány malby. V roce 1983 byly pořízeny nové lavice. V letech 1995 až 1997 byla provedena generální oprava oltářů a nástěnných maleb.
Za povšimnutí stojí latinský nápis nad hlavním vchodem do kaple. Jeho text zní:
"Kostel Povýšení svatého kříže Pána našeho Ježíše Krista, za vlády nejvyššího velekněze Benedikta XIV. a za panování nejvznešenějšího císaře Františka I. a nejvznesenější císařovny královny uherské i české Marie Terezie, vysvěcený 13. září od olomouckého světícího biskupa Jana Karla Leopolda hraběte ze Schenfenbergu za účasti 2.000 biřmovanců, 4.000 zpovídajících se a přitom svěcených tří kněží a jednoho podjáhna, byl postaven a vybaven Leopoldem, hrabětem svaté Římské Říše z Dietrichsteina". 1750.
| Sled poživatelů obročí - obročníků, kteří pobírali roční důchod: |
| Series Beneficiatorum (duchovní správci) |
| Joanes Brun |
1748 |
1757 |
| Philipus Winter |
1757 |
1762 |
| Joannus Gromes |
1762 |
1767 |
| Joannus Kulheim |
1767 |
1764 |
| Franciscus Mrazek |
1775 |
1783 |
| Leopoldus Sekleser |
1784 |
1798 |
| Petrus Syřichovský |
1798 |
1805 |
| Mathias Pecolovský |
1805 |
1808 |
| Josephus Kotulan |
1808 |
1831 |
| Joannes Chornitzer |
1833 |
1849 |
| Joannes Frnacoscus Hrachowina |
1849 |
1857 |
| Franciscus Dědek |
1857 |
1862 |
| Michal Aloisius Kobza |
1862 |
1863 |
| Franciscus Klinkáč |
1863 |
1865 |
| Joannes Nep. Novotný |
1866 |
1872 |
| Fridericus Geiholer |
1972 |
1881 |
| Joannes Novotný |
1881 |
1894 |
| Adolfus Linkenheld |
1894 |
1927 |
| Josef Šťastný |
1927 |
1930 |
V roce 1930 byla duchovní správa převedena do Telnice.
Od roku 1955 do března 1984 zde působily řeholní sestry řádu Těšitelek a v duchovní správě vypomáhali:
od října 1955 do října 1956 p. Vendelín Sahulčík,
od listopadu 1956 do ledna 1958 p. Dostál
od února 1958 do 28.12.1982 (kdy zemřel) p. Josef Šebák.
Počet zobrazení: 1744